Zásady skladování tuchých paliv


Zpracoval: Bc. Martin Adamec

 Problematiku skladování tuhých paliv není radno podceňovat. Díky dodržování základních pravidel tak můžeme zabránit vzniku požáru, který může napáchat nemalé škody.

Za tuhá paliva považujeme koks, antracit, černé a hnědé uhlí, lignity a brikety. Tyto druhy tuhých paliv jsou náchylné na samovznícení. Výjimku tvoří antracit a koks, které tuto nežádoucí vlastnost nemají.

 
Projevy samovznícení
vytváření vodní páry (dobře pozorovatelné v ranních hodinách)
vytváření dýmu
zvýšení teploty
 
Faktory vedoucí k samovznícení tuhých paliv
skladování ve velkých hromadách
vlhkost
nestejnoměrná zrnitost
přítomnost zbytku jiných hořlavých materiálů (dřevo, papír, sláma apod.)
 
Hlavní zásady skladování tuhých paliv

jednotlivé druhy paliv se musí skladovat odděleně (např. nemísit černé a hnědé uhlí)
skladovací plocha musí být urovnaná, vyčištěná, zbavená porostu a uválcována, aby se nevytvářely kaluže vody apod. (nejvhodnějším povrchem je beton)
je nutné zabránit zatékání vody do zásob paliva
zajistit dostatečné odvětrávání
nenaskladňovat vlhké palivo nebo teplé palivo
pokud již došlo k samovznícení paliva (teplota dosáhla 65°C), toto palivo se již nesmí skladovat a je potřeba ho urychleně vyskladnit a spotřebovat
pravidelně kontrolovat skladované palivo (nově dovezené palivo každodenně, později v týdenních intervalech)
 
Měření teploty skladovaného paliva

  Teplotu můžeme kontrolovat dvěma způsoby. První z nich je kontrola teploty dotykem ruky. Tento způsob nám ale nezajišťuje včasné zjištění situace, protože k samovznícení již mohlo dojít ve spodních částech hromady.

  Druhý způsob, je zasunutí tyče o délce cca 1 - 2 metry na 15 - 30 min do hromady. Pokud dojde ke zvýšení teploty na cca 40-50 °C, je nutné hromadu ochladit přeházením nebo přenesením na volné místo. Při dosažení teploty nad 65°C se již jedná o vznícené paliva a toto nelze dále skladovat.